Historie Rixdorfského koulení balíků slámy

Historisches Bild

Rixdorfské koulení balíků slámy v roce 1899

Dne 15. června 1737 převzali čeští kolonisté pozemky, které jim byly přiděleny. Poprvé byla také obsazena funkce českého vesnického rychtáře. Němečtí obyvatelé Rixdorfu se pokoušeli s Čechy navázat kontakt a zvali je k sobě domů. Ti ale vždy odpověděli pouze: „Po práci!“

Části německých obyvatel Rixdorfu se nelíbilo, že Češi nemuseli platit daně a také nemohli být naverbováni do vojska. Často tak docházelo k drobným provokacím, které vždy skončili pranicí. Stačil i křivý pohled, nesprávný výraz nebo gesto a ke slovu se dostaly pěsti.

Německý rychtář mezitím zjistil, co Češi výrazem „po práci“ myslí. Řekl mu to vesnický farář: „Když je práce hotová.“

Tak se rychtář Friedrich Fetzke a jeho český kolega Bohumil Pachl tajně sešli na spandauském předměstí u dobré kávy a zákusku. „Takhle to dál nejde.“ Na tom se shodli oba. „Musíme dát naší vesnické mládeži možnost, jak změřit své síly bez zlomených nohou a žeber.“ Friedrich zdolával roládu, kterou si objednal ke kávě: „Ano, samozřejmě…“

A nápad byl na světě. „Až svezeme úrodu, necháme je dva balíky slámy koulet vesnicí. Vítězné družstvo dostane dva zlaté dukáty, které v balíkách ukryjeme.“ – „Přesně tak,“ řekl Friedrichův kolega Bohumil Pachl, a nazveme to:

“Popráci, první Rixdorfské koulení balíků slámy“.

slovenien

Tento zápasbyl uspořádánještě téhož roku o druhém zářijovém víkendu. O Rixdorfském koulení balíků slámy se brzy vědělo po celém Berlíně. Z okolí přicházelo rok od roku stále více odvážlivců, aby v tomto hravém závodu změřili své síly s vesnickou mládeží. Slavnosti spojené s hudbou, tancem a bohatým pohoštěním se staly opravdovým pojmem, proslavily pod názvem „v Rixdorfu je muzika“.

Do roku 1911 se konalo celkem 174 Rixdorfských koulení balíků slámy. V lednu 1912 svolil císař Vilém II. s přejmenováním Rixdorfu na Neukölln a další koulení balíků slámy zakázal.

Kolonie umělců z Rixdorfu vskřísila v roce 2008 téměř zapomenutou tradici slavností Popráci a zve od té doby každoročně první týden v září všechny kultury a generace k závodu v koulení balíků slámy a následně k hudbě a tanci.

První rok několik krajanských sdružení pozvání do Rixdorfu přátelsky přijalo, nakonec ale nenašlo odvahu se zúčastnit. Už v následujícím roce však úspěch slavnosti nikoho nenechal na pochybách, že obavy nejsou na místě.

Už během druhého ročníku slavností Popráci městští radové zakázali jiné hromadné pitky ve prospěch této nové kulturní oslavy společného soužití.

Jak to s Rixdorfem a slavnostmi Popráci dopadne a jestli se stanou symbolem Rixdorfu jako pohostinného místa pro živoucí rozmanitost – o tom rozhodnou všichni zúčastnění.